INTENZIVNÍ TŘÍDY ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ
Městská zeleň zahrnuje parky, parkové plochy, zeleň ulic a náměstí, nábřeží, zeleň sídlišť, městských dvorů a okolí občanské vybavenosti. Podle druhu, míry, preference opakování pracovních operací, technologického hlediska, jsou jednotlivé plochy veřejné zeleně města Břeclav zařazeny do tří intenzivních tříd (IT). Na základě toho je i prováděna jejich údržba. Ta zahrnuje i úklid polámaných, poškozených částí stromů, keřů, úklid a likvidaci odpadu.
I. Intenzivní třída údržby: Představuje nejintenzivnější nároky na údržbu náročných, zatěžovaných, reprezentačních ploch zeleně, jako je centrum Břeclavi a centra blízkých oblastí městských částí. Jde o plochy s větším podílem květinových záhonů, centrální plochy městského parku, úprava náměstí apod.
II. Intenzivní třída údržby: Průměrné nároky na péči u všech vnitroměstských ploch zeleně, pokud nejsou zařazeny do I.IT. Typicky zpravidla zahrnuje zeleň bydlení, jako funkční typ zeleně s nejvyšším podílem v systémech zeleně sídel. II. IT zahrnuje zeleň středně náročnou na údržbu. Jde o zeleň na sídlištích, běžné parkové úpravy apod., podíl květinových záhonů je menší.
III. Intenzivní třída údržby: Zahrnuje zeleň nejméně náročnou na údržbu. Nízké nároky na péči, odlehlé objekty, špatně přístupné části parků, bezúdržbové plochy.
1. Proč se tráva pravidelně seká?
Protože pokud se dlouhodobě nebude sekat tráva, začnou plochu postupně obsazovat vysoké trávy a byliny ruderálních společenstev (převážně bodláky, pcháče, šťovíky, kopřivy, pýr, ovsík vyvýšený, třtina křovištní a mnoho dalších) a potom postupně i keře (nejčastěji ostružiny, černý bez, šípková růže) a stromy (plané slivoně, břízy, topoly, javory, akáty, pajasany). Vznikne hustý, těžko prostupný porost.
Protože sečené trávníky dlouhodobě patří ke kultuře bydlení.
Protože pravidelně sečené trávníky lépe plní rekreačně-pobytovou funkci.
Protože jsou zelenější a hustší. Ano, trávy jsou stepní rostliny, které po vyprodukování semen v klásku přirozeně zasychají, utlumují svůj vývoj a veškerou energii vkládají do semen, a to i v období, kdy je dostatek vláhy. Po posečení začnou opětovně vyrůstat zelené listy potřebné k regeneraci trav a tato začne navíc odnožovat a rozrůstat se (zahušťovat). K tomuto procesu je samozřejmě potřeba dostatek vláhy a pokud jí trávy nemají dostatek, svůj vývoj utlumí, popř. úplně zastaví (dormance).
2. Proč se tráva nezalévá?
Protože to není nutné k jejímu přežití. Trávy jsou stepní rostliny a jsou adaptovány k přečkání období sucha s pomocí zásoby vody a živin v kořenech a oddencích.
Protože spotřeba vody by byla obrovská.
Protože by to bylo nehospodárné z pohledu ekonomického, energetického i ekologického.
3. Je možné udržet trávu stále zelenou i v období dlouhotrvajícího sucha a vysokých teplot bez zálivky, pouze úpravou režimu sečení?
Ne, kdyby to bylo tak jednoduché, měli by nejen v jižní Evropě, na Dálném východě, v Africe, ale i v dalších teplých destinacích zelené louky a trávníky.
4. Je možné úpravou režimu sečení zvýšit odolnost trávníku proti vysychání?
Ano, nesbírat posečenou trávu a použít technologii mulčování. Na druhou stranu, mulčování může podporovat plevelné druhy, takže se musí používat opatrně.
5. Proč se mulčuje tráva, i když je pro občany méně komfortní?
Protože pomáhá zadržovat vláhu v půdě.
Dochází k recyklaci živin i vody obsažené v posečené biomase.
Podporuje rozvoj a odolnost travin, zejména proti suchu.
Podporuje rozvoj půdních organismů.
Je levnější a rychlejší.
6. Má mulčování nějaká negativa?
Ano, prostřednictvím zvýšeného množství živin v půdě podporuje rozvoj travin, které pak vytvářejí větší konkurenční tlak a omezují tak rozvoj a biodiverzitu dvouděložných bylin a na ně vázaných živočichů. Na druhé straně, převaha trávovitých rostlin je samotnou podstatou trávníku.
Čerstvě po posekání hůře vypadá a je pro občany celkově méně komfortní.
7. Proč se začíná sekat tak brzy, když tráva ještě není všude tak vysoká?
Po zimním období roste tráva velmi nevyrovnaně, takže na některých, zejména chráněných, místech je mnohem vyšší než na zastíněných plochách, kde byla půda častěji a déle promrzlá. Sečení nicméně probíhá plošně. Se sekačkou lze vynechávat místa s nižší trávou jen omezeně, ale pokud je to možné, tak to děláme. Po první seči se výška trávy víceméně srovná. Jedna obrátka sečení, tzn. doba, než stihneme posekat jedenkrát celé město, trvá min. 4 týdny. Minimálně uvádíme proto, protože čím je tráva vyšší, tím se proces zpomaluje. To znamená, že když začneme příliš pozdě, bude jedno sečení trvat i 6 - 8 týdnů. A v jarních měsících vyroste tráva hodně vysoká i za 4 týdny, natož pak za 6.
8. Proč je na některých místech vynechaná neposekaná tráva?
Jedná se o mozaikové neboli střídavé sečení. Menší část travnaté plochy se při sečení vynechá a nechá se záměrně vyrůst. Tyto plochy slouží k podpoře biodiverzity. Ve vyšší trávě nachází úkryt hmyz i další drobní živočichové. Je to způsob, jak snížit negativní dopady pravidelného sečení na biodiverzitu. Tyto plochy nejsou vhodné pro venčení psů a pohyb malých dětí.
9. Proč je už u sousedů posekáno a u nás ještě ne?
Protože jsme k vám ještě nedojeli. Sečeme postupně po jednotlivých blocích. Snažíme se začínat tam, kde převažuje vyšší tráva a vynecháváme pouze výjimečně, když je někde porost málo narostlý. To se týká první seče nebo období sucha. V dané chvíli může mít někdy prioritu jiná činnost, např. sečení pro zajištění kulturních akcí, mohlo dojít k poruše strojů apod.
10. Kdy budete sekat u nás? Jaký je plán sečení?
Plán je, posekat každý den co nejvíce. Sečení trávy a zejména rychlost jeho postupu ovlivňuje mnoho externích i interních faktorů. Je to například hustota a vlhkost porostu, obecně průběh počasí, poruchovost strojů, počet pracovníků, kteří jsou aktuálně k dispozici atp. Nelze tak přesně naplánovat, jak velkou plochu se nám podaří posekat za určitý den, týden nebo měsíc. Nedá se tak předem určit, který den budeme sekat právě u vás.
11. Proč k nám nedáte dopravní značky omezující parkování, které by upozorňovaly na sečení?
Ze stejného důvodu, jako č. 10. Značky je třeba umisťovat s velkým předstihem.
12. Proč u nás sekáte brzy ráno? Proč nás tím budíte?
Pracovní doba v naší organizaci (6:00 - 14:30 hod.) patří k nejběžněji používaným a je mimo rámec nočního klidu. Naše stroje jsou na místě výkonu nejdříve v 6:30 hod. Je tak předpoklad, že většina pracujících lidí, a to i těch, kteří pracují od půl sedmé nebo sedmi hodin, je již v práci, na cestě do práce, nebo právě vstává. Ve stejnou dobu již jezdí hromadná i nákladní doprava, začínají pracovat stavaři a my také. Je to také výhodnější z hlediska efektivity. Chceme se také vyhnout odpoledním dopravním špičkám a intenzivnímu slunečnímu záření.
13. Proč sekáte ráno u nás a ne někde jinde?
Protože někde jinde je zase u někoho jiného, možná právě u vás. Žijeme ve městě a ve městě je jen málo míst, kde nikdo nebydlí. Na těchto místech ráno začínáme při mimořádných sobotních směnách.
14. Proč jsou posekané velké plochy, ale ještě není dosekáno kolem sloupů, laviček, značek, stojanů, sušáků, stromů, košů a dalších překážek?
Protože dosekávání kolem překážek se strunovými sekačkami jde mnohem pomaleji a naše personální, ekonomické i logistické kapacity jsou v této činnosti omezené. Navíc překážek stále přibývá.
15. Proč nesekáte častěji? Proč sekáte trávu, až když je moc vysoká? Ztrácí se mi v ní pes!
Co znamená moc vysoká? Seče se podle plánu, který se navíc upravuje podle reality. Obvykle na to nemáme kapacity personální, finanční ani technické. Neznamená to, že tento postoj je v rozporu s pohledem jiných občanů.
16. Proč nesekáte méně často? Proč sekáte trávu, když ještě není tak vysoká?
Protože jedna obrátka sečení, tedy doba, než stihneme posekat jedenkrát celé město, trvá min. 4-5 týdnů. Minimálně uvádíme proto, protože čím je tráva vyšší, tím se proces zpomaluje. To znamená, že když začneme příliš pozdě, bude jedno sečení trvat i 6-8 týdnů, a tak než se vrátíme na stejné místo, řešíme otázku č. 15.
17. Proč sečete když prší? Jde vám to špatně a výsledek je horší.
Za deště nebo krátce po dešti sekáme vyjímečně. Mnohdy si nemůžeme dovolit zdržení a přerušit práce. Více vláhy znamená rychlejší růst trávy.
18. Proč sekáte když je horko?
Protože si nemůžeme dovolit příliš protahovat periodu sečení. Samozřejmě v tomto případě už záleží na vyhodnocení konkrétní situace z hlediska ročního období, předpovědi počasí, stavu porostů atp. V letním, sušším období, můžeme sečení přibrzdit nebo v extrémních případech i zastavit. V určitých případech je nezbytné zajistit směnný provoz.
19. Proč sekáte když je horko a sucho a tráva je skoro nebo úplně suchá?
Jedná se o extrémní případ, kdy volíme menší zlo. Cílem je posekat nežádoucí, hluboce kořenící šťovíky, případně i další úporné plevele dříve, než se vysemení. Zaschlá tráva je v tu chvíli většinou tak malá, že výrazně nebrání dalšímu vysychání, ale na druhé straně šťovík vysušuje hlubší vrstvu půdy, kde jsou pro trávu cenné zbývající zdroje vláhy. Naopak, pokud by někde zůstávala vysoká zaschlá tráva, představovala by v období sucha a horka zvýšené nebezpečí požáru.
20. Uhyne tráva, když v letním období zaschne a bude nutné ji obnovovat výsevem?
Ne, trávy jsou stepní rostliny, přizpůsobené střídání suchých a horkých nebo mrazivých období s obdobím dešťů a příznivých teplot. Trávy ve skutečnosti v pravém smyslu neuschnou. Za dlouhého suchého období stáhnou vodu do podzemních oddenků a kořenů. V této formě dokáží přežívat relativně dlouhou dobu. S nástupem deštivého počasí začnou opět růst.
21. Proč sekačky někdy stojí?
Sekačky se mohou přehřívat. Mají regulaci, na kterou musí obsluha reagovat přerušením práce. Samozřejmě se strojům ani nám nevyhýbají i jiné poruchy. Rovněž obsluha má zákonný nárok na přestávky, a to zejména v horkém počasí.
22. Proč se při sečení objevují holá místa, vysekaná "až na drn, na hlínu"?
Často se jedná pouze o krtinu, kterou sekačka rozhrne. Navíc, sekačka kopíruje terén pouze do určité míry a pokud kopírovací kolečko zapadne do terénní nerovnosti, nůž sekačky občas škrtne o zem. Tyto plochy většinou brzy zarostou. Malé plochy bez vegetačního krytu nepředstavují žádnou ekologickou katastrofu. Tyto plochy poskytují prostor pro hmyzí druhy, které jsou na tyto plochy vázané, např. včelky samotářky.