15.červenec je zasvěcen Mezinárodnímu dni obětí klimatické krize. Tento den slouží jako tichá vzpomínka na miliony lidí po celém světě, kteří kvůli dopadům měnícího se klimatu přišli o svoje domovy, obživu či zdraví.
Změna klimatu už dávno není jen abstraktním pojmem nebo hrozbou pro vzdálené tropické ostrovy a vyprahlé oblasti Afriky. Její důsledky pociťujeme čím dál častěji i u nás, v Evropě.
Myšlenka Dne obětí klimatické krize stojí na tzv. klimatické spravedlnosti. Upozorňuje na to, že nejtvrdší rány často zasahují komunity, které se na globálním znečištění podílely nejméně. Lidé v rozvojových zemích čelí dlouhotrvajícím suchům, stoupajícím hladinám oceánů a rozpadu tradičního zemědělství.

Extrémy se však nevyhýbají ani střední Evropě a České republice. Přírodní pohromy z posledních let jasně ukazují, jak zranitelná může být i moderní infrastruktura.
Mezi nejčastější a nejničivější jevy v České republice patří intenzivní srážky a následně záplavy, ať už jde o povodně z let 1997 a 2002, nebo nedávné zářijové záplavy v roce 2024. Vědci potvrzují, že právě u extrémních dešťů existuje přímá souvislost s globálním oteplováním.

Naopak zejména pro náš kraj je extrémní a dlouhotrvající sucho čím dál palčivějším problémem. Tato situace má vážné dopady na zemědělství, přírodu i životy obyvatel.