Zvýšený výskyt pajasanů

Zvýšený výskyt pajasanů

Žijeme ve strhující době, překotně bouráme, rekonstruujeme a stavíme. S tím dochází ke kácení a mýcení starých stromů a keřů a následně jejich „náhradní výsadbě“. To je chvályhodné. Mnohdy ale nenacházíme prostor, kam zeleň umístit. Není kam – všude jsou inženýrské sítě, musíme respektovat dopravní bezpečnost,… Přitom v přírodě zabírá místo spousta nebezpečných nepůvodních dřevin jako v Břeclavi rozšířený pajasan žláznatý. Tyto invazivní druhy se šíří nekontrolovatelně a téměř nikdo se o jejich likvidaci nezajímá. Zamořují krajinu a vytlačují svojí toxicitou původní druhy. Jsou mnohdy alergenní. Je potřeba se zavčas zamyslet a zamezit jejich šíření.

V Břeclavi je pajasan žláznatý velmi rozšířený a prudce vytlačuje původní dřeviny. Najdeme jej prakticky všude. Velmi rychle se šíří v silniční zeleni (ul. Lidická, Bratislavská, …), v zřídka udržovaných porostech (např. okolí zimního stadionu za Billou) vyrůstají ve dvorech, v zahrádkách, kolem železniční trati, v lesních porostech a mnoha dalších místech.

O pajasanu žláznatém

Pajasan žláznatý je cizokrajná dřevina původem z východní Asie. Charakteristický je velkými složenými listy dosahující až metrové délky. Každý lístek má na bázi žlázku, z níž se uvolňuje typický zápach po myšině. Jde o esteticky zajímavý strom, navíc rychle roste a je zcela nenáročný. Jako teplomilný druh také zřejmě velmi dobře obstojí v nastávající klimatické změně. K jeho šíření přispívá opakovaný výřez, např. podél silnic a železničních tratí, vedoucí k jeho nechtěnému množení. Okřídlenými semeny se dokáže dále šířit na velké vzdálenosti.

Původně okrasný strom exotického vzhledu začal v řadě zemí zplaňovat z parků a botanických zahrad a místy se stal obtížným invazním druhem. Svým plevelným rozrůstáním ohrožuje nejen přírodní prostředí, ale může škodit i v zemědělské krajině, sadech i vinohradech. Jeho pyl je silně alergenní, celá rostlina je slabě jedovatá a při kontaktu s kůží může způsobovat kožní záněty. Staré pajasany rychle prosychají a jsou náchylné k lámání korun a vývratům. Svým růstem narušuje stavby a dopravní infrastrukturu. 

Jako agresivní invazní druh byl rozpoznán již v řadě zemí zejména v Severní a Střední Americe, Evropě, ale i třeba v Austrálii nebo Číně, a proto byl zařazen mezi 40 nejproblémovějších dřevin světa. Pajasan je také uveden v Nařízení Evropské komise, obsahující seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii. Pro české občany z něj platí např. zákaz záměrného šíření pajasanu (např. výsadbou). Stejně tak by se k nám neměl pajasan dovážet, ani by se neměly prodávat jeho sazenice. V nejbližší době by se měla další upřesnění týkající se nakládání s pajasanem objevit také v české legislativě. 

Zdroj:
Robert Stejskal
Správa Národního parku Podyjí

Více o pajasanu naleznete také zde: http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/pajasan-zlaznaty-nebesky-strom-z-pekel.pdf

Close Menu